Životní cíl

5. července 2018 v 21:11

Co je pro mě životní cíl, je těžké popsat. Stále jsem v pohybu, ve vývoji a mé nálady se jako každé ženě mění v závislosti na okolí.

Ale zdravé, soběstačné a dobře vychované děti je pro mě cíl neměnný. Všechny ostatní cíle jsou více či méně naléhavé a vytoužené.

Existuje pár míst, na které bych se šíleně ráda podívala. Na některých už jsem v minulosti byla, jiné si jen představuji, jaké to tam asi je.

Chtěla bych psát, a to jak povídky, tak i pohádky pro děti. Protože právě děti jsou to nejlepší a nejčistější, co nás obklopuje. To oni budou naší oporou na stáří, a jaké si je uděláme, takové je budeme mít.

Chtěla bych mít více času pro sebe, nedávno jsem zjistila, že mě sport i kultura baví stejně jako před dětmi. Ano s dětmi se dá podniknout ledascos, jenže ten požitek, kdy nikdo nechce napít, něco někde najít, o ostatních potřebách radši pomlčím, je nesrovnatelný. To ani nemluvím o našpulených ksichtech, když všechno není přesně podle jejich představ.


Asi je čas, přestat být kvočnou. Toto zjištění mě stálo hodně času i námahy.

A tak jsem si rozmazlila psa. Je bezmezně milující a závislí na mé lásce. Skočila jsem rovnou do fáze důchodkyň. Smějící se

No a….

Je mi vlastně dobře. S přáteli se pobavím a skoro vždy i zasměji.
A to je pro mě OPRAVDU důležité.

Před pár dny mi připomněli pěknou příhodu, na kterou jsem raději brzy zapomněla.


Když jsme měli chatu ještě nově, tedy tuto chatu, ob jednu jsem strávila celé své dětství, tak jsme neměli sprchu, jen dřez.
Pořídili jsme černé pytle na sprchování. Kdo to nezná, (já to taky do té doby neznala), tak pytel se pověsí nahoru do výšky a sluníčko ho ohřeje, na konci je malá sprcha. Pytel jsem naplnila a zavěsila na hrušku. Vždy jsem čekala, až bude noc, aby sousedi neviděli, jak se myji.

Byla to pohoda, až jednou došel sprchový gel. Vzpomněla jsem si, že jsem viděla, jak manžel vyndával své věci z auta, modrý sprcháč FA. "Kde je?" přemýšlela jsem. V chatce jsem ho neviděla, tak jsem koukla do kůlny. "Bingo" byl tam hnedka na vrchu. Krásně jsem se namočila, kápla pořádně do ruky sprcháč a začala se mydlit.

Ten šok, když jsem zjistila, že to šíleně klouže, vám ani nemohu popsat. Začala jsem pobíhat a otírat si ruce o trávu. Manžel dal do prázdného FÁčka motorový olej. Nechtěl se mu tahat celý kanistr, do pily potřeboval jen trochu. To fakt nevymyslíte, proto si FA schovával v kůlně.

A kamarádi hned přidali další historku.

Byla u nich takhle jednou velká pracovní párty. Pití a masa tuny až to grily nestíhaly. Proto vyndali asi 10 remosek, aby tak gril urychlili. Předpekli maso a dali na gril. Všechnu tu šťávu, která z masa vytekla, slili do jedné. Ponechali ji pro případ, že by bylo potřeba maso trochu přelít. Vylít ji přece mohou vždycky.

Večer rychle utíkal a lidé byli vláčnější a otupělejší. Až jeden z vedoucích pracovníků se začal rozčilovat: "Všechno je bezva, ale vodu, tu tady máte fakt dost blbou, jak tu perete?"

Všichni se otočili a uviděli, jak si čvachtá ruce v remosce plné šťávy a tuku. No co, tak už se nepřelívalo….
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama