MILAN

31. května 2018 v 0:09
O víkendu jsem slyšela krásný příběh. Kamarád mi povídal jeho "pracovní" zážitek a ještě dlouho po tom jsem měla o čem přemýšlet.

Věděli jste, že velké firmy mají všelijaké pracovní zajímavosti? Vedle různých teambildingů dostávají dokonce placené dva dny v roce na dobročinné akce. Zaměstnanci si mohou vybrat, co je jejich srdci blízké. A ti, co srdce nemají, mohou sedět v klidu v kanclu. Ostatní mají k nahlédnutí tabulku, kde jednotlivé dobročinné organizace píší svá přání a požadavky.

Vypadá to prý nějak takto: Název organizace, sídlo, datum, počet potřebných osob, činnost. Ta je pak dále rozvinuta na různá zaměření, třeba zahradní práce, komunikační práce, řemeslné práce atd… Vy si pouze zaškrtnete vhodnou variantu. A je to, můžete vyrazit.
Když nastane ten den, vydáte se doslova do neznáma.

A teď už jen vyprávění:
" Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu, když jsem ráno vstal. Raději jsem to zkombinoval. Dopoledne zahradní práce, to umím až moc dobře a odpoledne komunikační práce. Sice moc dobře nevím, co tím je myšleno, ale budiš. Hrabání mi šlo skvěle a pak nás zavolali na oběd. Po obědě mě poslali do pokoje číslo 18. Dostal jsem tlustou knihu pohádek a instrukce.
Stará paní (zřejmě na světě nikoho nemá, nebo nikoho, kdo o ni jeví zájem), má ráda pohádky. Někdy vnímá, jindy ne.

Přišel jsem do pokoje krásné stařenky. Byla tam sama. Pozdravil jsem a řekl, že jsem jí přišel přečíst nějakou pohádku. Koukla na mě vrásčitýma očima a mě napadlo, co se asi ona načetla pohádek, a k čemu? Nakonec cizí lidé z megafirem přicházejí číst jí. Kde je ta spravedlnost???
Usmála se na mě bezzubým, ale upřímným úsměvem a já začal číst. Mám čtyři děti pěkně po sobě, takže mám dobrou pohádkovou praxi. Ale tohle bylo jiný. Stařenka sice také usínala, stejně jako moje děti při čtení, jenže ta trpkost mi zůstala. Proč se tak snažíme? Zapamatuje si to někdo? Nebo je to jen pro náš dobrý pocit? Hlavou se mi honilo všechno najednou.

Babička usnula. Koukal jsem, jak klidně spí, až jsem usnul taky. Na židli v sedě, ono to zahradničení přece jenom zmáhá.
Vyspali jsme se oba do růžova a bylo to milé.
Musím uznat, že někdo to dobře vymyslel. Nejen že stařenka měla zábavu, ale i já jsem si dobře srovnal své životní hodnoty (svých pět nej…). Zdraví, rodina, láska, štěstí a nesobeckost!"
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 31. května 2018 v 9:49 | Reagovat

Mě by asi podobné pracovní práce nebavily :D

2 janabruzkova janabruzkova | 31. května 2018 v 9:55 | Reagovat

[1]: Jak to?

3 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 31. května 2018 v 9:59 | Reagovat

Přišla jsem si vypít kafe a napít se. Jsem už od čtyř hodin uondaná. Piju kafe a čtu si tvůj článek. Krásný, jako vždycky. Zavřu notebook, komentář napíšu večer. Jdu ven. Z půle kopce se vracím. Večer nedám dohromady ani holou větu. K těm Milanovým otázkám v závěru. Vnímám to jako vzájemné obohacení, takovou fajn výměnu energií. Oba účastníci se cítí dobře, stejně jako já po přečtení tvého článku.

4 janabruzkova janabruzkova | 31. května 2018 v 10:24 | Reagovat

[3]: Díky, právě proto to dělám, i když mi pokaždé do smíchu není. Myslím si, že čím více se lidé budou zamýšlet nad svými činy, tím bude ten náš svět lepší. Zní to jako fráze, ale je to FAKT.

5 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 31. května 2018 v 14:39 | Reagovat

Také jsem zažila podobné okamžiky u lůžka starých lidí. Já jsem snad vědomě cítila, jak si vzájemně dáváme energii, to bylo super. Nedumala jsem nad smyslem mého konání ať už jsem jim něco četla anebo jen tak povídala, užívala jsem si tu chvíli. Hezký příběh.

6 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 31. května 2018 v 16:27 | Reagovat

Opravdu hezký a emotivní článek, i když trochu smutný.

7 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 31. května 2018 v 19:49 | Reagovat

článek, co pohladí po duši a dotkne se srdce, děkuji :-)

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 31. května 2018 v 21:23 | Reagovat

Ono udělat radost stařence už svou přítomností a ještě se dobře vyspat = dobře využitý bonus firmy ;-)

9 janabruzkova janabruzkova | 31. května 2018 v 22:39 | Reagovat

[5]: Já osobně mám pocit, že  právě to přemýšlení je důležité. Já  také jednám většinou intuitivně a instinktivně.

[6]: Ano, smutné to je, ale nedělejme si velké iluze, snad NÁS někdo z blízkých navštíví.

[7]: Děkuji, moc ráda se stalo.

[8]: Skvělý závěr!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama