Už se nikdo nedívá

16. května 2017 v 23:03
Někdy jsem ráda, když se nikdo nedívá. Přijdu-li do kanceláře jako první, úmyslně neroztáhnu žaluzie. Ráda si vychutnám ranní šálek kávy a nasnídám se. Musím si dávat dobrý pozor, abych si nenadrobila do klávesnice. To je snad jediná doba, kdy si to řádně užívám. Po zbytek dne totiž žiji jako vlaštovka. Toto úžasné přirovnání mi pověděla nedávno kolegyně a moc mě tím pobavila. Představovala jsem si hned skvělý a volný život, jenže ona dodala "žeru v letu, seru v letu". A byla jsem zase na zemi.

Vlastně nevím, kam furt spěchám. Zřejmě do rakve. Onehdy jsem o tom dlouze přemýšlela. Když jsem pozorovala turistické skupiny v Benátkách. Jsou tam turisté z celého světa a naše česká se umístila čestném, druhém místě. První byli samozřejmě Japonci. Ti prolétli historickým městem jako vítr. Snad měli všichni zapnuté kamery a doma si to v klidu přehrají. S nimi ani naše sprintující průvodkyně neměla nejmenší šanci. Byla totiž značně vykolejena, neboť příměstský vlak do Benátek měl hodinové zpoždění. A to musela dohnat vlastními zdroji. Z Benátek mám tudíž většinu fotek rozmazaných. V té rychlosti nestíhal můj mobil ani zaostřovat.

Jenže již před mnoha lety jsem se v tomto malebném městě ztratila. Nic z jeho krásy si nepamatuji, všechny vzpomínky mi přebil zážitek z nekonečného bloudění v uzounkých uličkách. Takže tentokrát jsem byla rozhodnuta, že se průvodkyně budu držet zuby nehty. A to i za cenu rozmazaných fotek.

Život holt nejde podle našich představ.
Jediné srovnání s dřívější návštěvou mám v tom, že před lety tady nebyly mraky černochů prodávajících selfie tyče. A vůbec, každý člověk nedržel v ruce mobil. Ano, občas se někdo zastavil a něco vyfotil. A občas přes něj někdo zakopl, ale teďka naráží jeden do druhého vlastně pořád. Všichni svět sledují přes mobil. Když jede loďka kanály, tak většina rukou (včetně té mojí) drží telefon k okének ven. Kolik přístrojů je asi na dně kanálů? Hlavně, že to máme vše natočené!
A pak si to nezálohujeme a o data častokrát přijdeme.

Nebyli na tom lidé dříve lépe?
V Paříži jsem byla bez mobilu a bez foťáku a mám na ni překrásné vzpomínky.
Nestačil by náš mozek jako úložiště i dnes?
Bohužel to z něj (prozatím) nelze sdílet na Facebook.

Ale najdou se i výjimky. Pár lidí jde proti proudu času. Třeba jedna asi dvacetiletá žena. Vystoupila z vlaku zrovna přede mnou. Všichni lidé se ve stejnou sekundu chopili mobilů a začali tu krásu fotit. A ona stejně pohotově a užasle vytáhla ošumtělý blok a začala kreslit. Už po pár čarách jsem viděla, že to má větší duši než naše fotky dohromady...

Takže v běžném životě je jistě o dost lepší se dívat Smějící se.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 17. května 2017 v 8:22 | Reagovat

s těmi turistickými skupinkami a spěchem máš pravdu

když jsme byli s manželem v Paříži, tak jsme jeli na vlastní pěst, našli si hotel a šmajdali si jak se nám líbilo:) a nejlepší bylo prolézt si boční uličky

2 Kateřina Kateřina | Web | 17. května 2017 v 9:22 | Reagovat

Spěch je prostě in, co kdyby někomu něco uteklo. Ale s těmi cestami za poznáním, to je pravda, snažím se vyhýbat profláklým místům a všímat si nevšimnutého, mnohdy to stojí za to!

3 D D | Web | 17. května 2017 v 10:18 | Reagovat

Zajímavě pojaté téma týdne. :-) Jinak spěch při turistických prohlídkách je přesně ten důvod, proč jezdím zásadně bez průvodce a dělám si vlastní trasy a plány. K dokumentaci používám zásadně malý kompaktní fotoaparát a fotím jen důležité momenty, na které se pak rád podívám. Facebook je pro mě jako záchranné úložiště, když přijdu o data v počítači. :D Jinými slovy jsem za techniku rád, nevadí mi ji využít, ale nejsem jejím otrokem.

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 17. května 2017 v 11:23 | Reagovat

Snídani v práci si umíš hezky užít. Já snídám vestoje doma, než bych dojela do kanclu, umřela bych hlady...:)

5 Eliss Eliss | Web | 17. května 2017 v 14:50 | Reagovat

Doba je vážně hrozně uspěchaná :-(

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 17. května 2017 v 18:11 | Reagovat

Zrovna dnes jsem přemýšlela, že by měla být i místa skrytá, aby měl člověk co objevovat, a ne, že ke každému místu je na internetu spousta fotografií...

7 janabruzkova janabruzkova | 17. května 2017 v 20:41 | Reagovat

[6]:Ano, jmenovalo by se to místa, kam lidská noha nevkročila. Heslo : doplň fotodokumentaci. 😆

8 janabruzkova janabruzkova | 17. května 2017 v 20:45 | Reagovat

[4]:Já  to mám celkem blízko. Avšak dnes jsem taky chcípala. Dopravní kolaps, protože nefungoval kamerový systém v Praze, byl výživný. Zavřené tunely atd. A  roztáhnout jsem musela😠.

9 janabruzkova janabruzkova | 17. května 2017 v 22:08 | Reagovat

[2]: Tak to určitě, ale Benátky jsou Benátky.  Ty by holt měl člověk vidět, davy nedavy.🙄

10 janabruzkova janabruzkova | 17. května 2017 v 22:13 | Reagovat

[1]: Jenže já právě  z těch bočních měla obavu. 😶 Někdo do té mapy musí zodpovědně koukat. No i když jsou města  a města. Paříž mi vlastně přišla docela logická a přehledná. Nebo ne?😊

11 janabruzkova janabruzkova | 17. května 2017 v 22:20 | Reagovat

[3]: Hm, tak je to opravdu ideální, jenže většina lidí jsou ovce. Nechtějí moc přemýšlet, obzvláště na dovolené.  Chtějí se nechat stádem vést. 🐏🐑🐑🐑🐑

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama