Nebezpečné procházky

4. dubna 2017 v 22:44
Člověku zůstává rozum stát, když pozoruje svět kolem sebe. Stále mě fascinují chodci a to nejrůznějšího věku. Každý řidič má určitě bohatou osobní zkušenost s důchodci, spíše důchodkyněmi, které se potkají na přechodu či těsně před přechodem. Mají z toho ohromnou radost a to přece musíte pochopit. Už si myslely, že se snad už nikdy neshledají a ono jo a je jedno kde. Zapomenou na svět kolem sebe a pomalu se přenesou do doby již dávno minulé. Snad ani to troubení nevnímají. Pokaždé mám radost z takovýchto úžasných setkání, ale ještě furt nevím, proč jsem jejich svědkem vždy v tom největším časovém presu.
Další, možná ještě horší nebezpečná situace je nezřídka k vidění po celé Praze a jistě i dalších městech. Vesnice ty nepočítám, protože tam lidé často nemají na výběr. Jsou rádi, že tam mají alespoň jeden chodník. Mezi vesnicemi potkáváte maminky tlačící kočárek po silnici. A kde jinde, po poli by jim to nejelo. Ale v Praze i dalších městech máte všude výběr z pravého či levého chodníku. Maminky s kočárky však jedou veprostřed silnice. (Možná jsou to ty přivdané vesničanky a mají to v genech, teď mě napadlo). To vám hlava nebere. Vždy jsou chodníky udržované, tedy žádné závěje ani ledovky tam nehrozí. Já sama jsem s kočárkem jezdila celkem 5 let, avšak nikdy ne po silnici. Mé děti jezdily na odstrkávadlech, koloběžkách i kolech vždy po chodníku. S tím, že vědí, že chodník je od slova chodit a chodci mají přednost. Nesmí tam rychle ani nikoho ohrožovat. S rychlou jízdou si musí počkat na cyklostezky.

Občas vidím na frekventované silnici tatínka s dítětem na kole. Dítě to šněruje ze strany na stranu, často má i postranní kolečka a tatínek je happy. Po obou stranách má chodník. To by však musel pěšky a nebo on sám na silnici a dítě na chodníku. A on je rád, protože už má parťáka a je mu šumafuk, že zastavil dopravu. Kdo by to nejisté dítko objel, je také totální šílenec.

Před pár dny jsem jela autem velkou ulicí za dvěma matkami s kočárkem a zároveň měly dvě děti na odstrkávadlech, jedno na kole a jedno na koloběžce. Byly tak zabrané do hovoru, že ani mé auto neslyšely. Nechtěla jsem na ně troubit, jen jsem je v šoku pozorovala. Pak přecházely velmi frekventovanou ulici tímto stylem. První ony dvě s kočárky a za nimi nekoordinovaně přejížděly ostatní děti. Jedno na odstrkávadle však zůstalo. Vůbec si toho nevšimly. Dítě začalo panikařit. Bylo mu něco kolem tří let. A auta jezdila. Musela jsem mu pomoci. Nechtěla jsem na ty slepice křičet před jejich dětmi, ale ty musí mít strážné anděly.
Takže až bude padat hvězda a já zavřu oči, budu si přát, abychom byli zodpovědnější ke svým životům a hlavně k životům svých dětí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 4. dubna 2017 v 23:23 | Reagovat

Jestli tohle některá matka skutečně dopustí, tak pochybuji o její kompetentnosti býti rodičem.
Jsem na vesnici, dítě nemám, ale i když jdu se psem na špagátu, tak při každém projíždějícím autě psa zaženu na štěrk, špagát zkrátím na minimum a postavím se před psa, aby ho náhodou nenapadlo vběhnout do silnice.
Mé dítě bude jednou asi trpět, přehnanou péčí.

2 janabruzkova janabruzkova | 4. dubna 2017 v 23:59 | Reagovat

[1]: Myslím, že je to potřeba.  Nejsem dokonalá, ale přijde mi to jako nový adrenalinový sport, který se dá provozovat už od mala. Onehdy jsem s jednou maminkou diskutovala o tom, že pouští své malé a nepřipravené dítě do silničního provozu. Odpověď zněla: "Ať si zvyká" pak dodala něco o tom, že na chodníku jsou spoje po plynu nebo vodě, silnice má prý lepší asfalt. Co dodat snad jen "řidiči POZOR.

3 nudistka nudistka | Web | 5. dubna 2017 v 9:29 | Reagovat

Co k tomu dodat? Mně nedávno zarazil pán se synem, který si to drandil na koloběžce po eskalátorech v metru. Některým lidem se to může opakovat pořád dokola, aby to či ono nedělali nebo že si mají dávat pozor, protože je to nebezpečné, zdraví a život ohrožující, ale stejně jdou a udělají to.

4 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 9:40 | Reagovat

[2]: Tak na to bych mohla rozvést ještě úvahu nad stavem českých silnic i chodníků. Nechápu, jak je možné, že většina komunikací v krajině české je děravá jak cedník. Nechápu, proč silnice nepostaví opravdu kvalitně, tak aby nepotřebovaly několik let opravit a vydrželi s drobnou údržbou rovné a hladké třeba 20 let.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama