Existuje závěť?

20. prosince 2016 v 9:10
Dnes jsem po dlouhé době byla zase v kontaktu se svou, dříve blízkou kamarádkou. Vzpomněla jsem si na její věčné trable a uvědomila si, že nyní, už jako matka, musím takovýmto věcem předcházet. Dobře vím, že takovéto chyby ovlivňují celý život.
Má kamarádka se narodila jako první dítě do celkem bohaté rodiny. Máma právnička, otec úspěšný obchodník. K milované sladké holčičce za pár let přibyla ještě jedna, ještě milovanější holčička. A hvězdy byly tatínkovi nakloněny a tak do rodiny přibyl i rozkošný nejmilovanější chlapeček. Konečně mužský potomek, následník trůnu i rodinného podniku. Má kamarádka se automaticky ujala role pečovatelky. Jenže ta jí už na vždy zůstala. Své dva mladší sourozence vychovávala a milovala. Bohužel jí už nikdo tolik nemiloval. Když si toto uvědomila, tak odešla ze střední školy a začala pracovat. Byla na to sama. Rodiče samozřejmě chtěli, aby školu dodělala a tak jí v práci nepodporovali. Ona však byla extra schopná a extra pracovitá. Brzy postupovala v kariéře až nakonec v 18 letech si půjčila a otevřela vlastní obchod. Extra úspěšný. Peníze vrátila a žila šťastně a spokojeně než si začali sourozenci a posléze i její rodiče chodit půjčovat. Nikdy totiž nic nevrátili. A jí to nevadilo, měla je stále všechny moc ráda a peněz měla dost. Jenže první rána přišla, když umřela její milovaná babička. Ta měla 2 nebo 3 velké nemovitosti. Světe div se! Na ní se zapomnělo. Vše se rozdělilo mezi ostatní vnoučata. Ona prý nic nepotřebuje, je prý bohatá. A to byla právě jediná osoba, která ji celé dětství chránila a dodávala odvahu. Matně si i vzpomínám, jak mi říkala, hodně dávno o závěti ve které jí babička všechno odkázala.
Zdali ta závěť existovala či ne Bůh ví. Ale myslím, že ano, kamarádky se to tak dotklo, že o tom určitě pomlčela. Nedostala nic.
Né, že bych teď zrovna sepisovala závěť, ale snažím se uvědomit si, kolik smutku přináší třeba pro nás drobné, někdy i úplně banální křivdy vůči dětem (sourozencům).
Je pravda, že pokud by byli její rodiče spravedliví, tak by nikdy nemohla vzniknout takto silná osobnost. Vše má vždy i svou dobrou stránku. Ale za jakou cenu???

A ještě něco, její dva sourozenci s umetenou cestou svůj život totálně po….
Ani peníze jim nepomohly ke štěstí. Dost smutný, co?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 JB JB | Web | 20. prosince 2016 v 11:00 | Reagovat

Drsný osud. Je mi jí líto, že babička, která jí celou dobu podporovala a chránila byla nakonec ta, co jí podkopla nohy. :/  A proč u tebe tvá dříve blízká kamarádka. Stalo se mezi Vámi něco?

2 janabruzkova janabruzkova | 20. prosince 2016 v 12:02 | Reagovat

Přestěhovala se daleko. Do Prahy jezdí jednou za rok. Oběma se narodily děti. Je třeba ještě něco dodávat? 😕

3 JB JB | Web | 20. prosince 2016 v 12:37 | Reagovat

OH.. omlouvám se, že jsem se tě dotkla takovou otázkou.. nemusela si odpovídat.
Já mám taky blízkou kamarádku, která teď žije v Mexiku a má 1 ročního chlapečka. Vím, jaké to je ztratit blízkou osobu, tím, že se odstěhovala.
Neberu to osobně, ale už tě nebudu obtěžovat. Měj se

4 J J | 20. prosince 2016 v 12:38 | Reagovat

[3]: odstěhuje*

5 janabruzkova janabruzkova | 20. prosince 2016 v 12:50 | Reagovat

[3]: Rozhodně mě neobtěžuješ.☺Život nám lidi přináší i odnáší. Ještě že ty sociální sítě jsou. Na to je to dobrý. Blízcí nám mohou zůstat blízkými na stovky i tisíce km.

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 20. prosince 2016 v 14:08 | Reagovat

Já jsem ten nejmladší a protěžovaný sourozenec, moje starší ségra je ta silná, co každému pomůže, vytáhne z průšvihu, zaplatí...
A ještě starší brácha je ten průšvihář :-)
Moje maminka má už teď závěť, ve které stojí, že až umře, prodá se barák a peníze dostanu já. Na nákup vlastního bydlení, kam se vejde i můj táta, protože bez baráku někde bydlet musí.
Nelíbí se mi to.
Ne proto, že bych nechtěla bydlet s protivným a hluchým důchodcem, ale právě proto, že jsme tři.
A jak znám ségru, bude to ona, kdo bude tátovi nosit ovoce, utěrčičky a podobně...

7 Damien is online... Damien is online... | Web | 20. prosince 2016 v 15:53 | Reagovat

Fakt silný príbeh a súhlasím s tebou. Všetka tá krivda prispela k tomu, aby bola úspešná tak, ako teraz. Aj ťažké chvíle môžu byť prospešné. Možno nie hneď, ale časom určite.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama