Děti a vánoce

9. prosince 2016 v 9:16
Doba adventu je mystická a kouzelná, ale je i dobou největšího shonu. V tento čas se maminky zastaví až pozdě v noci ( někdy ani to ne). Jedinou výjimkou bývají dětské besídky a různé dětské koncerty či vystoupení. Ani se nám na ně nechce, neboť máme rozpečeno, rozuklízeno a další nezbytné přípravy na nás ještě čekají. Jenže pak zjistíme, že právě TO je to nejlepší z celého adventu.
KONEČNĚ zpomalíme a vrátíme se do těch dětských let. Koledy a básničky jako by měly tu moc zastavit čas. Cítíme směs různých pocitů, na které jsme už skoro zapomněli. Není na ně v této dynamické době prostor. Alespoň na chvíli se naše světy spojí. Zjistíme, že ten dětský svět je o tolik lepší a záleží jen na nás, aby to tak zůstalo. Naše děti jednou předají zvyky a tradice svým dětem a pokud je vychováme jen po materiální stránce, budou strašně ochuzené.
A v tom je hlavní smysl besídek, koncertů a různých vystoupení. Děti nám chtějí ukázat svou práci a píli. Také se o něco snaží, i když jejich práce není placená, zaplatíme jim my svou účastí a potleskem. A to víc než my jsme schopni přepočítat do peněz. Pro přiblížení myslím, že to funguje nějak takto: 1 rodič - 1 zlaťák, 2 rodiče - 2 zlaťáky, 2 rodiče + 1 prarodič - 3 zlaťáky …a tak jdou tyto jednoduché počty i nadále. Čím více lidí má o dítě zájem, tím je dítě šťastnější a bohatší. (Myslím malé dítě, u velkého to platí také, jenže to nikdy nepřizná.)
Samostatnou kapitolou jsou učitelé a různí trenéři. Všichni ti, kdo vštěpují dětem lásku k učení, hudbě či sportu. Svět bude brzy v rukou našich dětí a jaké by to bylo bez špičkových lékařů a vědců, geniálních hudebníků a skvělých sportovců? Za každým takovýmto dítětem je jeho neviditelný vzor (vůdce, nebo jak to správně nazvat). Prostě někdo, kdo ho na tuto životní dráhu navedl a doprovázel.
Všechna čest takovým lidem!!!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. prosince 2016 v 9:31 | Reagovat

Kdysi jsem dostala šminky s tím, že se mám malovat, když někam půjdu...
To jako do sámošky?
Prý ne, prý třeba na besídku...
A j hloupá to jednou zkusila. A nikdy víc.
Není nic horšího, než ubrečená máma s řasenkou až na bradě :-)
A já brečím na všech besídkách.
A brečím i ve chvíli, kdy si doma pouštím videozáznam...
Ty děti jsou prostě úžasný :-)

2 janabruzkova janabruzkova | 9. prosince 2016 v 9:44 | Reagovat

[1]: To tedy jsou Baru a krásný ADVENT.

3 janabruzkova janabruzkova | 9. prosince 2016 v 21:16 | Reagovat

Nyní mě syn upozornil  (po přečtení blogu), že hodnota prarodičů je dvojnásobná. No vidíte, to jsem netušila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama