"Srdce z kovu"

25. listopadu 2016 v 0:28
Je to téma, mně tolik blízké a já na něj nemám vůbec čas. Co dělám? Samé hovadiny. Snažím se marně uklidit na přicházející advent. Sleduji nabídky v mailech na různé dárky, potom projedu horu letáků, které mi snad každý den zaplavují schránku. Když už si v nich konečně něco vyhlídnu, tak ráno zjistím, že mi ty letáky rozškubal pes. Jsou na puzzle v jedné hromadě. A já nevím, kam se vydat. To je znamení, že se mám na to vykašlat. Už dávno totiž říkám dětem, že mají spíš napsat Ježíškovi dopis, co má odnést! Ne přinést!

A i přes ten věčný a nekonečný shon jsem dnes našla čas na dobrý skutek. Nic světaborného, jen obyčejná pozornost.
Jak se tak řítím do Lidlu, tak si všimnu, že auto přede mnou si nevzalo parkovací lístek. Zůstal v automatu viset a mně s dalším zmáčknutím vyjel nový. Předchozí vypadl. Sbírám tedy oba lístky a jdu najít místo na parkování. Je čtvrtek, takže začíná nová akce. V překladu - NIKDE místečko. Konečně se poštěstí a já parkuji. Beru dceru a psa a jdu hledat auto, co vjíždělo přede mnou. Je to důchodce, který smysl parkovacích lístků ještě nepochopil. Zřejmě ho paní poslala na nákup do tohoto Lidlu u metra poprvé. Já, jako zdatná nákupčí pro celou rodinu mám již bohaté zkušenosti s překročením časového limitu i se ztrátou lístku. Ztráta - 500Kč. Bez kompromisně. Tedy pokud mám být upřímná, jedna má krásná kamarádka zlomila i tuto kletbu a za ztrátu neplatila 500Kč. Pokud vím, neplatila ani jinak. Postačil jí jen krásný bílý úsměv. Pochybuji, že by tento důchodce byl tohoto schopen, nehledě na to, že na tomto parkovišti je pouze automat. Tady by neprošla ani kráska. Natož děda. Podávám mu lístek a vysvětluji jeho důležitost. Důchodce mě pozoruje a lístek si bere s poděkováním. Teprve posléze mu to dochází a v obchodě mě najde a znovu důrazně poděkuje.

Tak vidíte, nemám srdce z kovu. A dnešek mě zahřál u srdce. A babča ho jistě také doma pochválila, že zbytečně nevyhodil z jejich "velkých" důchodů pětikilo. Já vím, je mi jasné, že to doma nepřiznal.

Jenže zrovna o tom by ten nadcházející advent měl být. Nebýt lhostejný k okolí a mít oči stále otevřené. I když já bych je nejraději zavřela, když vidím hu horu nekvalitních krávovin, co na mě z pultů koukají. Smějící se
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. listopadu 2016 v 11:23 | Reagovat

U nás asi letos pod stromek objednáme kontejner :-)
Mám takový pocit, že je to všude stejné :-)

2 Anett Anett | E-mail | Web | 25. listopadu 2016 v 12:14 | Reagovat

Já už mám skoro všechny dárky nakoupené, ale i zabalené. Nemám ráda ten předvánoční shon. :D Jinak gesto s lístkem bylo opravdu milé, musíme si pomáhat. :)

3 Baryn Baryn | Web | 25. listopadu 2016 v 12:19 | Reagovat

Já už jsem z Vánoc zoufalá. Před dvěma lety to bylo zatím naposled, kdy jsem měla geniální nápady, co komu pořídím, letos však jen taky tupě zírám do letáku a nevím. Nic se mi nezdá dostatečné. Ach jo. Těžké je překonat, co bylo před dvěma lety. :D
Nicméně příhoda s dědouškem je dobrá, opravdu taková adventní. Všímám si, že teď ta nálada dýchá na všechny, a tak se každý snaží chovat co nejlépe. Kromě učitele na organickou chemii, ale k tomu to nějak patří. :D Jsi moc hodná, že jsi dědovi poradila. Já se svým strachem z oslovovani cizích lidí a řešení svých, natož cizích problémů, bych to asi neudělala.

4 janabruzkova janabruzkova | 25. listopadu 2016 v 13:32 | Reagovat

[1]: Ano Baru, skromné děti dnešní doby.

5 janabruzkova janabruzkova | 25. listopadu 2016 v 13:34 | Reagovat

[2]: Máš můj obdiv!

6 janabruzkova janabruzkova | 25. listopadu 2016 v 23:58 | Reagovat

[3]:Vidíš, říkáš "asi" takže si nejsi zcela jistá. Znám plno extra akčních lidí, kteří ve vypjaté či nebezpečné situaci dokonale ZMRZLI. A pak se akce ujali ti nevýrazní a ostýchaví. Nech se životem překvapit. Máš ho ještě před sebou. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama