Manuál pro život s muži

22. června 2016 v 23:26

Podle mě se s ním už ženy rodí v genetické výbavě. A buď ho tam máš a nebo nemáš. A když ho nemáš, tak i kdyby ses na hlavu postavila, nic to nezmění. Můžu to číst, okukovat od jiných a stejně to neumím. Umění ovládat muže, aniž by si toho stihnul všimnout, mi zůstalo utajeno. Zřejmě jsem na takové intriky moc hrdá (taky špatně). Obdivuji své kamarádky, zlomené květinky, které ukáží svou zranitelnost a už se dělá fronta zachránců. Je mi to prostě trapné. Má dcera se s tím už narodila. Úspěšně manipuluje se všemi generacemi opačného pohlaví. Děsně mě to rozčiluje, ale možná že mě mluví jen čistá závist. No prostě, holka se neztratí.

A když se někdy náhodou pokusím ji napodobit, dopadá to takto:

Píchla jsem pneumatiku a měla opravdu moc pěkné oblečení a důležitou pracovní schůzku.

Uchýlila jsem se k potupnému srdcervoucímu výrazu. Jeden z prvních, možná i první kolemjedoucí zastavil a nabídl mi pomoc. Jéénže když jsem viděla, že ani neumí použít hever, furt mu to klouzalo, tak jsem se toho ujala, oblek neoblek.
Bylo to silnější než já.


Takže z toho plyne ponaučení, že komu není rady, tomu není pomoci! Líbající
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. června 2016 v 8:32 | Reagovat

Umíme to všechny, i Ty, ale asi jen na některý typ mužů :-)
Můj bývalý manžel byl střevo na mužské práce a já si zvykla dělat všechno sama.
A se současným přítelem, jaký luxus, jsem si zas rychle odvykla :-)
Vlastně jsem na takové intriky taky moc hrdá, jenže asi v úplně jiném slova smyslu :-)
Prostě jsem hrdá na to, že když potřebuju, dokážu s chlapem zamávat :-)

2 Ginger White Ginger White | Web | 23. června 2016 v 9:57 | Reagovat

Jej, přijdu si stejně.. Nebo spíš takhle, vím, že když chci, dokáži muže celkem dobře ovládat (každej chlap se dá na něco dostat a každá žena to dokáže vycítit), ale prostě to nějak nemám zapotřebí a asi mi v tom také brání vlastní hrdost (a ano, také si myslím, že je to chyba, ale nic s tím nenadělám). :)

3 janabruzkova janabruzkova | 23. června 2016 v 13:34 | Reagovat

[1]: Jenže Baru já strašně, ale strašně nerada na něco čekám. Takže pokud už se uchýlím k prosbě, nesnesu odklady. A jak jistě také dobře víš, muži pracují až když se jim chce. A TUTO časovou prodlevu   nikdy nervově nevydržím.:(

4 Antea Antea | Web | 23. června 2016 v 20:40 | Reagovat

To s tím ujmutím se heveru mi přesně připomíná mojí mamku :-) Některým lidem asi fakt pomoci není :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama