zlaté ruce

17. dubna 2016 v 23:17
Dost už bylo snů, řekl si jednoho dne muž a vzal svůj život správně do rukou. Na své cestě pomohl hodně lidem.

Má krční páteř už dlouhá léta není v dokonalém stavu. A čí je? V dnešní době.
A tak jsme jednou, ještě jako bezdětní přijeli za známými na návštěvu. Kamarád velký sportovec mi vyprávěl legendu o skvělém masérovi z Moldávie. Přišel prý do Čech za vidinou lepšího výdělku a má zlaté ruce. Ještě si zařizuje potřebnou praxi, aby zde mohl začít podnikat. A občas zajde k někomu domů, když je potřeba.
Oči se mi rozzářily: "A ty ho znáš? Nemohl by teď přijít sem k Vám? Fakt mě bolí krk, prosím.." žadonila jsem. Náhoda tomu chtěla, že to klaplo a za hodinu přišel nevýrazný čtyřicátník. Při bližším zkoumání byl příjemného vzezření a samá šlacha. Míchanicí jazyků se mě zeptal, co mě bolí. Pak začal. Můžu Vám říci, že za svůj život jsem nic podobného nezažila. Znám sportovní masáže z dob mého aktivního období, znám thajské masáže různého typu ( oblíbený dárek k mým narozeninám), ale tohle byl odvaz. Vše bylo na hranici bolesti a jen to křupalo. Manžel dostal strach, aby mi něco neudělal. Můj vnitřní hlas mi říkal, že mu můžu plně důvěřovat. Po 45 minutách jsem byla jako znovuzrozená. Šťastná, lehká, plná energie. A potom pokaždé, když jsme k nim jeli, už po cestě jsem mu volala. Jednou mi dokonce navrhnul, že mi krk odblokuje na Hlavním nádraží v Praze. Měl tam cestu, jenže při představě jak mě někdo drží ve vzduchu za hlavu, zrovna na Hlaváku, se mi do toho zrovna nechtělo. Už jsem viděla ty pasažéry na peróně s otevřenou pusou dokořán, možná by na nás zavolali i policii. Pán viditelně cizinec, trhá blodnýnce hlavu. Už vidím titulek Blesku "CHTĚL JÍ UTRHNOUT HLAVU před davem lidí a za bílého dne….."
Při mém štěstí, by to tak bylo.
Dozvěděla jsem se, že má 12 dětí s jednou ženou. A že byl 15 let masér moldavské reprezentace.
Nyní má svůj salon v Karlových Varech a ceník, který už není v mých možnostech.
Telefon má stále stejný a bere mi ho, říká, že mi dá slevu. Vím, že by mi jí dal, ale je mi to nějak trapný. A do Varů zrovna často nejezdíme. Kdo prošel jeho rukama má nezapomenutelný zážitek.
Musí mít dar od Boha.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 23:49 | Reagovat

Je skvělé, když se najdou lidé, kteří takhle pomáhají :) Takový dar by byla škoda promrhat..

2 janabruzkova janabruzkova | 17. dubna 2016 v 23:52 | Reagovat

[1]: A má 12 dětí - jistě někdo půjde v jeho stopách;)

3 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 23:54 | Reagovat

[2]: Tim lépe! :)
Prý mám také léčivé ruce - nevím, co je na tom pravdy, ale aspoň díky tomu vznikla hlavní postava mojí knihy :)

4 janabruzkova janabruzkova | 18. dubna 2016 v 0:21 | Reagovat

[3]: Upřímně blahopřeji ke knize i k rukám. To mé ruce se musí věnovat totálně nesmyslným tabulkám :(

5 janabruzkova janabruzkova | 18. dubna 2016 v 0:28 | Reagovat

[3]: PS : máme tu nějak přesrdíčkováno ♡

6 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 0:30 | Reagovat

[4]: Děkuji moc. I já se občas musím zabývat například parabolami, a to také není procházka růžovou zahradou! :D

[5]: Srdíček není nikdy dost! ♡

7 janabruzkova janabruzkova | 18. dubna 2016 v 0:49 | Reagovat

[6]: To jsi mě vrátila do studentských let. Naše matikářka vždycky tvrdila: "Děvčata parabola je kráásnáá  ladnáá křivka". Tak nevím. ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama