Hlavu vzhůru

11. dubna 2016 v 1:24
Nikdy to není tak černé, jak to vypadá. A každé ráno zase vyjde slunce, ale někdy je ta ostuda tak velká, že by jste se snad ani na tom slunci neměli ukazovat a měli vézt kanály.
Já jsem celkem, na dnešní dobu, slušná kuchařka. Jenže, zákon schválnosti funguje dokonale a tak, když nejvíc chci, dopadá to nejhůře.
Když jsem pozvala svou širokou rodinu na kachničku se zelím a knedlíkem, vytvořila jsem pro ně nezapomenutelný zážitek na opravdu dlouhou dobu. I po 20 letech si to všichni dokonale pamatují. Jídla bylo jako u králů. Chlebíčky, jednohubky, obložené talíře, ale i přes to si všichni nechali místečko na tu kachničku. Ta však byla gumová, že ani mladí, natož staří neměli šanci něco ukousnout. Tak jsme se všichni na ní alespoň koukali, někde se stala chyba!
A stejné to bylo, když měli ve školce u syna karneval. Každý měl něco upéci. Na vánoční besídce se to dalo na stůl a nyní jsem předpokládala to samé. Má dokonalá buchta z domácích hruškových povidel se mi bohužel připálila. Čas nebyl, tak jsem to prostě odřízla. Nevypadala vábně, ale byla výborná. Jaký byl můj šok, když jsem buchtu musela předat přímo učitelkám. Smutně na ni koukaly a daly na ní cenu 3,- Kč. Všechny ostatní výtvory se pohybovaly v rozmezí 10 -15,-Kč. Byla to ostuda.
Po nějakém čase zábavy jsem se nad to povznesla. Utěšovala jsem se: "skoro nikdo to přece neví." Když jsem si šla pro kávu, syn chtěl něco na zub a vydal se se mnou. U občerstvení byla děsná fronta. Syn se šel podívat, co tam mají dobrého: "Mami, mami já chci tu naší buchtu, ta je nejlevnější, stojí jen 3 koruny a můžu dvě?"
Tak to je ten okamžik, kdy bych se nejraději zahrabala jako krtek. Celá fronta mi pohlédla přímo do očí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 rampatau rampatau | Web | 11. dubna 2016 v 2:26 | Reagovat

Stává se a při vaření nejčastěji, ještě že máme ty děti, které nás dokážou na naše chybky rychle a mile upozornit v tu nejlepší možnou chvíli :-)

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. dubna 2016 v 8:08 | Reagovat

No jo, na apríla spala ta moje princezna ve škole... A já že jí upeču bábovku :-) A plnou linku kynutého, takže až dodělám koláč.
Deset minut před odchodem jsem obkládala bábovkovou formu mokrou utěrkou, ale kdepak, bábovky jsem nakonec vyklopila jen půlku.
Takže jsem musela obětovat své kynuté koláče s křupavým krajem a náplní na přání :-)
Tak už to prostě je, jak na tom záleží, tak se to pose...

3 janabruzkova janabruzkova | 11. dubna 2016 v 9:33 | Reagovat

[1]: Teď mě syn mile upozornil, že se přeceňuji. Tedy sebe i svou buchtu. Prý si je na 100% jistý, že byla tenkrát jen za 2,-Kč. :)

4 janabruzkova janabruzkova | 11. dubna 2016 v 9:41 | Reagovat

[2]: Haha, tak ještě někdo má vykopanou válečnou sekyru s bábovkovou formou. Já mám formu po babičce a ať jí mažu, vysypávám čímkoliv, pokaždé je to boj kdo z koho. Takže jsem jednou vzala do školy bábovku i s formou. Říkala jsem,  že je ještě teplá. Ve skutečnosti mi nešla ven. Jen co se jí dotkla jiná maminka, bábovka hop a byla venku. Buďto je to kouzlo, nebo nemám trpělivost!

5 janabruzkova janabruzkova | 11. dubna 2016 v 9:45 | Reagovat

[2]:[1]: Pardon za opravu, vždy když píši z mobilu se mi to nějak rozsype. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama