A tak to zkouším

17. března 2016 v 22:45

Tak to zkouším znovu a znovu a začínám být z toho unavená. Už můj začátek psaní byl moc vyvedený a moje další snahy dopadají obdobně.

Ve svých 7 letech jsem napsala svojí první básničku, prostě jen pro radost. A při jejím veřejným přednesu před třídou jsem za ni byla patřičně odměněna. Každý z nás se měl naučit básničku o zvířatech, libovolnou a já přednesla tu svojí. (Doteď si jí pamatuji, neboť se mi tato zkušenost hluboce zapsala do mé osobnosti.) Paní učitelka mě moc pochválila a zeptala se ještě kdo jí napsal. Odpověď "já" si zahrála s jejími mimickými svaly. Z líbezné paní učitelky byla náhle saň bojující za pravdu. Její ohraničené myšlení tuto možnost nepřipustilo. Byla jsem obviněna ze lži, zesměšněna a po zásluze potrestána. A pak už se to se mnou táhlo. Za nejdokonalejší slohovou práci na téma domácí práce jsem dostala za 2, neboť jsem v záchvatu dokonalých vět napsala, že se kytky zalévají studenou a ne VLAŽNOU vodou. Jako by to u slohu nebylo jedno.

Psala jsem sice dál, ale už jsem se bála to někomu ukazovat. Bavilo mě k básničkám skládat hudbu. První píseň jsem zahrála rodičům a ti z toho byli úplně paf, pořád po sobě pokukovali. Asi je zarážel text, měli mě stále za malou holčičku. Od té doby jsem nehrála ani jim. Jediný, kdo všechny mé texty slyšel, je má nejlepší kamarádka už 30 let. Největší radost mi udělalo, když padesát možná i více dětí zpívalo mou písničku, aniž by to věděli. Řekla jsem, že jsem se jí naučila na lyžáku či soustředění.

Pak jsem psala básničky a říkadla svým dětem. Dostupné knihy pro děti jsou často hrůzostrašné. Překlad ztratil rým a je nepochopitelný pro 3-4 letého človíčka. Všichni to známe. Zbožňuji Jiřího Žáčka, toho by si ti překladatelé měli číst denně, aby něco pochytili.


Rozhodla jsem se oslovit nakladatelství s uceleným spisem říkadel. Kdo to četl, byl nadšený (v mém okolí). Většina redaktorů ani neodpoví. Nerada se někomu vnucuji. Dnes mi přišlo z Albatrosu : "Děkujeme Vám za zaslaný rukopis, o jeho vydání neuvažujeme" Tak alespoň napsali. To je milé. Budu to zkoušet znovu, protože mě děsí, že po mně kromě "skvěle" vychovaných dětí nic kloudného nezbude.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama